Návštěva Hvězdárny a Technického muzea v Praze

Dne 22.1 2013 se členové astronomického kroužku na ZŠ U tenisu v Přerově zúčastnili spolu se spřáteleným klubem Studentů maturitního ročníku na gymnáziu v Bruntále Dne otevřených dveří na Štefánikově hvězdárně v Praze. Zde nás velmi vřele přijali a s panem doktorem Milanem Halouskem jsme se setkali již před hvězdárnou.V učebně hvězdárny jsme shlédli a vyslechli přednášky na téma : „Kosmonautika převážně nevážně aneb Co astronauti dělají, když se řídící středisko nedívá…“. Musím říci, že tuto přednášku s prezentací jsem si osobně vyžádala, po jejím dřívějším zhlédnutí a nutno podotknout, že měla u dětí a studentů úspěch. Vždyť také, kdo by nechtěl vědět, jak se na mezinárodní kosmické stanici žije a pracuje – jak a co astronauti jedí, jak spí, chodí na záchod, jak a za jak dlouho jim dodávají nové zásoby a zbavují je odpadů, prostě pro nás pozemšťany zcela běžné věci, ale ve stavu beztíže to s sebou nese spousty problémů, které bylo nutno vyřešit mnohem dříve, než byli vyneseni na oběžnou dráhu Země.

Po zhlédnutí tohoto báječného pořadu jsme vystoupali do kupole hvězdárny, kde nám další pracovník hvězdárny vysvětloval princip a práci s jejich typem dalekohledu, škoda jen, že po otevření kupole byla zatažená obloha a tak jsme nemohli pozorovat nic jiného než mračna.

Jelikož v kupoli byla dosti zima, byli jsme rádi, že se můžeme ještě ohřát v učebně a dokonce ještě shlédnout další pořad s názvem : „ Tajemství vesmíru“. Po jeho zhlédnutí byl dán prostor pro dotazy na pana doktora Halouska, pak už následovalo kupování suvenýrů a nesmíme zapomenout na prohlídku vystavených exponátů- staré dalekohledy a astronomické přístroje, instalovaných elektronických prohlížečů- galaxií, hvězdokup, Sluneční soustavy, atd, zvláštní váha, kde si zájemce stoupl a mohl s úžasem sledovat na tabuli před sebou, kolik by vážil na objektech Sluneční soustavy, model černé díry, optických zařízení, prostě paráda- u těchto exponátů se děti „zdržely „ asi nejdéle.

Ale už jsme se museli rozloučit s hvězdárnou a jejími zaměstnanci a panem doktorem a šupito presto do Národního technického muzea, kam jsem šli jen my, studenti gymnázia dali přednost obědu, protože tam již byli na podzim. My jsme navštívili „Sál dopravy „ a byli jsme maximálně vtáhnutí vším, co se tam nacházelo. Prošli jsme všechna patra, i když v těch nejvyšších se nás pomalu a jistě začala zmocňovat závrať, ale i to jsme překonávali a koukali na kostitřasy, kola, motorky, auta, vzducholoď, balón, lokomotivy, letadla a jejich součásti- hlavně nás zajímali motory. Pravděpodobně jsme byli tak nadšení a zaujatí, že si naší skupinky všimla ostraha a začali nám to vše ukazovat a vysvětlovat dopodrobna- koho bylo které auto, Kašparovo letadlo, atd, škoda, strašná škoda, že jsme zde mohli strávit tak málo času, chtělo by to minimálně celý půlden. Bylo to naprosto jedinečné a úžasné, ale už jsme museli do autobusu, který na nás čekal před východem z muzea. Pak už jsme jen zastavili za Prahou v Mac Donaldu, kde si tedy já nemám absolutně co koupit, kromě kávy, ale děti jsou nadšené. Naštěstí žádná žaludeční příhoda se po cestě domů nekonala a šťastně jsme v noci dorazili do našich domovů.

Bartoňová

Příspěvek byl publikován v rubrice Novinky a jeho autorem je Pavel Vybíral. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *